RAW nebo JPEG: co který formát znamená pro vaši práci

Rozhodnutí RAW nebo JPEG je rozhodnutí o tom, kdy se snímek dokončí. JPEG je hotový obraz, který fotoaparát zpracoval hned při expozici, RAW jsou surová data ze snímače, která čekají na zpracování v počítači. RAW dává mnohem větší prostor pro opravy expozice a barev, JPEG šetří čas i místo. Pro snímky, na kterých záleží a které se nedají opakovat, je podle mě na místě RAW; pro běžnou dokumentaci stačí JPEG.

Co se v obou souborech skutečně ukládá

Snímač za barevnou mozaikou zaznamená v každém bodě jas jen jedné ze tří barev. RAW tyto hodnoty uloží téměř tak, jak je převodník načetl, obvykle s hloubkou 12 nebo 14 bitů. Vyvážení bílé, obrazový styl, doostření a redukce šumu se k datům jen připíší jako pokyny, které program při otevření použije a které lze kdykoli změnit. Každý výrobce má vlastní formát, například CR3 u Canonu, NEF u Nikonu, ARW u Sony a RAF u Fujifilmu; otevřenou obdobou je DNG od Adobe.

JPEG vzniká tak, že přístroj mozaiku přepočítá na plnobarevný obraz, použije nastavené vyvážení bílé a styl, zredukuje hloubku na 8 bitů na kanál a výsledek uloží se ztrátovou kompresí. Všechna rozhodnutí jsou tím zapsaná přímo do obrazových bodů.

Bitová hloubka a prostor pro úpravy

Osm bitů znamená 256 úrovní jasu na kanál, dvanáct bitů 4096 a čtrnáct bitů 16 384. Pro prohlížení osm bitů stačí. Rozdíl se ukáže až při úpravách: když se stíny zesvětlí o dva stupně, roztáhne se několik málo úrovní přes velkou část tonálního rozsahu a v hladkých plochách, typicky na obloze, se objeví pruhy. RAW má úrovní tolik, že stejný zásah snese bez viditelných schodů.

Podobně je to se světly. V JPEG je vše nad horní hranicí oříznuto, kdežto RAW často obsahuje zbytek kresby v kanálech, které se ještě nepřesytily, a část oblohy nebo bílé látky lze obnovit. Jak tuto rezervu odhadnout už při fotografování, souvisí s tím, jak číst histogram na displeji, který se počítá z náhledu JPEG.

Vyvážení bílé a další věci, které jdou změnit později

U RAW je vyvážení bílé jen údaj v hlavičce souboru. Snímek pořízený pod žárovkou s nastavením na denní světlo se v editoru opraví jedním posuvníkem a výsledek je stejný, jako kdyby bylo nastavení správné od začátku. V JPEG je barevný nádech zapečený do osmibitových dat a silnější oprava vede k posunu barev pleti a ke ztrátě jemných přechodů.

Totéž platí pro doostření, redukci šumu a obrazový styl. Považuji to za hlavní praktickou výhodu RAW ve smíšeném světle interiérů, kde automatika vyvážení bílé kolísá snímek od snímku a jednotný vzhled série se v počítači srovná během chvilky. Užitečné je to i tam, kde se o podobě obrazu rozhoduje až dodatečně, například když vzniká černobílá fotografie převodem z barevných dat a jas jednotlivých barev se ladí zvlášť.

Jedno RAW nezachrání: přepálená světla ve všech třech kanálech, neostrost a pohybovou neostrost. Formát není náhrada za správnou expozici, takže principy popsané v článku o vztahu clony, času a citlivosti platí pro oba soubory stejně.

Velikost souborů, rychlost a formát HEIF

RAW je několikanásobně větší než JPEG ze stejného přístroje. Přesný poměr závisí na rozlišení snímače a na tom, zda se RAW ukládá nekomprimovaný, bezztrátově komprimovaný, nebo ztrátově komprimovaný. Větší soubory rychleji zaplní kartu i vyrovnávací paměť, takže sériové snímání se dřív zpomalí, a nároky rostou také na disk a zálohy. U dlouhých sérií sportu nebo při reportáži s okamžitým odesíláním snímků je to věcný důvod pro JPEG.

Řada novějších přístrojů nabízí vedle JPEG také HEIF. Ukládá hotový obraz v deseti bitech a s účinnější kompresí, takže při podobné velikosti souboru udrží jemnější přechody. Nevýhodou je slabší podpora ve starších programech a na webu. HEIF tedy stojí mezi oběma světy jen zdánlivě: pořád jde o zpracovaný obraz, vyvážení bílé v něm dodatečně bezztrátově nezměníte.

Jak si nastavit ukládání RAW+JPEG

Režim RAW+JPEG uloží oba soubory najednou. Hodí se v přechodném období, kdy se teprve učíte zpracovávat surová data, a všude, kde potřebujete obrázek hned a zároveň chcete mít zálohu pro pozdější úpravy. Přístroje se dvěma sloty umějí zapisovat RAW na jednu kartu a JPEG na druhou, což usnadní třídění.

Radím vyzkoušet to na jednom víkendu. Nastavte RAW+JPEG, fotografujte jako obvykle a doma u tří nejtěžších snímků, třeba v protisvětle nebo pod umělým světlem, porovnejte, kam se dostanete úpravou JPEG a kam úpravou RAW. Pokud rozdíl nevidíte nebo se vám do zpracování nechce, je JPEG poctivá volba. Pokud ano, nechte RAW zapnutý trvale a JPEG přidávejte jen tehdy, když ho potřebujete okamžitě.

Zdroje

• Digital Negative (DNG) Specification, Adobe
• ISO/IEC 10918-1 – Digital compression and coding of continuous-tone still images (JPEG), International Organization for Standardization
• ISO/IEC 23008-12 – High Efficiency Image File Format (HEIF), International Organization for Standardization
• RAW File Format; Bit Depth Tutorial, Cambridge in Colour