Histogram: jak číst graf rozložení jasů ve snímku

Histogram je graf, který ukazuje, kolik obrazových bodů snímku má jaký jas. Vlevo jsou stíny, vpravo světla a výška sloupce říká, jak často se daný tón vyskytuje. Na rozdíl od náhledu na displeji nezávisí na okolním světle ani na nastaveném jasu obrazovky, a proto je to nejspolehlivější kontrola expozice, jakou máte v terénu po ruce.

Co je na vodorovné a svislé ose

Vodorovná osa vede od černé po bílou. U osmibitového obrazu má 256 úrovní, od 0 do 255. Svislá osa udává počet bodů s daným jasem a její měřítko je relativní, takže vysoký vrchol neznamená chybu, jen velkou jednolitou plochu, třeba oblohu. Graf neříká nic o tom, kde ve snímku tóny leží. Dvě úplně odlišné fotografie mohou mít histogram stejný.

Rozšířená představa, že správný histogram připomíná kopec uprostřed, platí jen pro průměrnou scénu. Zasněžená pláň má většinu hodnot vpravo, noční ulice vlevo a silueta proti západu slunce dva vrcholy na krajích s prázdným středem. Tvar tedy podle mě nemá smysl hodnotit; dívat se je třeba na okraje.

Přepaly a podpaly na okrajích grafu

Když graf končí sloupcem nalepeným na pravý okraj, část světel dosáhla nejvyšší hodnoty a kresba v nich chybí. Takovému místu se říká přepal. Totéž u levého okraje je podpal, tedy stíny slité do černé. Světla jsou choulostivější: plochu, která je v datech čistě bílá, už žádná úprava nevrátí, kdežto ze stínů lze kresbu často vytáhnout, byť za cenu šumu.

Ne každý dotyk okraje je chyba. Slunce v záběru, odlesk na chromu nebo pouliční lampa přepálené být smějí. Rozhoduje, zda mizí kresba tam, kde ji chcete mít, typicky v oblacích, ve svatebních šatech nebo na čele v ostrém světle. K tomu slouží druhý nástroj, výstraha přepalů, která při prohlížení rozbliká plochy bez kresby. Histogram řekne, že přepal existuje, výstraha ukáže, kde.

Proč zapnout histogram po barevných kanálech

Běžný jasový histogram vzniká jako vážený průměr červeného, zeleného a modrého kanálu a největší váhu má zelená. Sytě červený mák nebo modrá večerní obloha proto mohou jeden kanál přepálit, aniž se to na jasovém grafu projeví. Výsledkem je barevná plocha bez struktury a s posunutým odstínem. RGB histogram kreslí tři grafy zvlášť a tuhle chybu odhalí.

Doporučil bych nastavit si v prohlížení snímků obrazovku s RGB histogramem jako výchozí. Zabere víc místa než samotný náhled, ale u květin, koncertních světel a západů slunce je jasový graf příliš optimistický.

Graf z náhledu JPEG a skutečná data RAW

Histogram na displeji se nepočítá ze surových dat, ale z náhledu JPEG, který přístroj vytváří i tehdy, když ukládá jen RAW. Do náhledu se promítá zvolený obrazový styl, kontrast, sytost a vyvážení bílé. Kontrastní styl tak graf roztáhne a ohlásí přepal dřív, než k němu v surových datech dojde.

RAW mívá proti náhledu ve světlech určitou rezervu, obvykle zlomek stupně až zhruba jeden stupeň podle přístroje a nastavení. Přesnou hodnotu nelze říct obecně a byl bych tu zdrženlivý: spoléhat se na ni naslepo znamená riskovat nevratně vybělenou oblohu. Kdo chce graf bližší surovým datům, může zvolit neutrální nebo plochý obrazový styl se sníženým kontrastem. Co všechno z RAW jde získat navíc, rozebírám v článku o volbě mezi formáty RAW a JPEG.

Expozice doprava a kde má své meze

Technika expozice doprava, anglicky ETTR, znamená exponovat tak, aby graf sahal co nejblíž pravému okraji, aniž se o něj důležitá světla zarazí, a snímek ztmavit až při zpracování. Vychází z toho, že snímač zaznamenává světlo lineárně. Nejsvětlejší expoziční stupeň proto připadá na polovinu všech úrovní, které má soubor k dispozici, u dvanáctibitového záznamu na 2048 ze 4096, a na každý další stupeň směrem do stínů zbývá vždy polovina. Víc světla navíc znamená lepší odstup signálu od šumu.

Smysl to má při základním ISO, ze stativu a u formátu RAW. Jakmile by bohatší expozice vyžadovala zvýšit ISO, výhoda mizí, protože snímač víc světla nedostane, jak plyne z toho, co která strana expozičního trojúhelníku dělá. U formátu JPEG a u rychle se měnících scén se o expozici doprava nesnažte a držte se spíš opatrné rezervy ve světlech.

První krok je jednoduchý. Najděte v nabídce prohlížení zobrazení s histogramem a výstrahu přepalů a obojí zapněte. Bezzrcadlovky umějí graf ukázat už při komponování v hledáčku, což se hodí hlavně ve chvíli, kdy scéna klame automatiku a je třeba opravit měření expozice kompenzací. Po týdnu, kdy se na graf podíváte po každém důležitém snímku, ho začnete číst stejně samozřejmě jako údaj o cloně.

Zdroje

• Understanding Camera Histograms: Tones and Contrast; Luminosity and Color, Cambridge in Colour
• Michael Freeman: Perfect Exposure, Ilex Press
• Digital Negative (DNG) Specification, Adobe
• Uživatelské příručky fotoaparátů EOS R – kapitola Zobrazení histogramu a Upozornění na přeexponování, Canon