Odolnost těla: co znamená weather sealing a co od něj čekat

Odolnost těla označovaná jako weather sealing znamená, že spáry, ovladače a krytky fotoaparátu jsou opatřené těsněním, které zpomaluje průnik vody a prachu. Neznamená vodotěsnost a ve většině případů ani žádnou měřitelnou třídu ochrany. Výrobci obvykle uvádějí jen slovní popis typu „odolné proti prachu a stříkající vodě“. Rozumně od takového těla čekat, že vydrží déšť a prašnou cestu, ne ponoření a ne nedbalé zacházení.

Z čeho se těsnění skládá

Základem jsou pryžové a pěnové prvky vložené do míst, kde se stýkají díly pláště. Hřídelky voličů a tlačítka procházejí pryžovými kroužky nebo membránami, dvířka mají po obvodu pěnový či pryžový lem a konektory kryjí pryžové záslepky. Počet těchto prvků se mezi třídami přístrojů výrazně liší. Výrobci u vyšších modelů rádi zveřejňují schéma s vyznačenými body, které o skutečné úrovni řekne víc než jakékoli přídavné jméno v popisu.

Těsnění má smysl jen jako celek. Tělo je vpředu otevřené a uzavře ho teprve objektiv, který musí mít vlastní těsnicí kroužek na bajonetu a utěsněné prstence. Neutěsněný objektiv na utěsněném těle vytvoří sestavu, která odolná není. Proto doporučuji začít kontrolou objektivů, ne těla – právě tudy vede nejkratší cesta ke snímači.

Co dělá hořčíková slitina a co už ne

Kostra z hořčíkové slitiny se s odolností proti počasí často zaměňuje. Hořčík dává tělu tuhost při nízké hmotnosti, lépe snáší nárazy a dobře odvádí teplo od elektroniky. Vodu nezastaví o nic lépe než plast, protože ta proniká spárami, ne stěnou.

Souvislost je nepřímá. Tuhá kostra se při zátěži méně kroutí, spáry drží stálou šířku a těsnění v nich zůstává rovnoměrně stlačené. Plastová těla z polykarbonátu vyztuženého vlákny mohou být utěsněná stejně poctivě, jen se o tom z materiálu nedozvíte. Podle mě je slovo „hořčík“ v popisu těla údajem o mechanické pevnosti a o ničem jiném.

Proč výrobci většinou neuvádějí stupeň IP

Stupeň krytí IP definuje norma IEC 60529, u nás převzatá jako ČSN EN 60529. První číslice popisuje ochranu proti pevným tělesům a prachu, druhá proti vodě, a každá odpovídá přesně popsané zkoušce. Tady je kámen úrazu: zkouška platí pro jednu konkrétní sestavu. Fotoaparát s výměnnými objektivy má desítky možných kombinací a každá se chová jinak, výsuvný zoom jinak než pevné ohnisko s vnitřním ostřením.

Výjimky existují a jsou poučné. OM System uvádí u některých těl krytí IP53, ovšem výslovně jen ve spojení s vyjmenovanými objektivy, a Leica udává u vybraných těl IP54. Číslice 3 a 4 na druhém místě znamenají ochranu proti kropení a stříkající vodě, nikoli proti ponoření. I nejlépe chráněné systémové fotoaparáty jsou tedy stavěné na déšť, ne pod hladinu.

Slovním popisům bez číselného údaje bych nepřikládal velkou váhu při srovnávání značek mezi sebou. Každý výrobce si laťku určuje podle vlastních zkoušek a formulace nejsou porovnatelné.

Slabá místa: dvířka, bajonet a výsuvné části

Nejčastěji vniká vlhkost tam, kde se něco otevírá nebo pohybuje. Dvířka karet a baterie se v dešti otevírají přesně ve chvíli, kdy je kolem nejvíc vody. Pryžové záslepky konektorů se časem vytahají a přestanou doléhat, a když je připojená kabelová spoušť nebo mikrofon, zůstává otvor odkrytý úplně. Sáňky blesku mají kontakty, na kterých voda zůstává stát.

Bajonet je samostatná kapitola. Při výměně objektivu v dešti nebo prachu je tělo dokořán a žádné těsnění nepomůže. Výsuvné zoomy navíc při změně ohniska nasávají a vytlačují vzduch, a s ním i prach a vlhkost. Jak je spojení těla s objektivem řešené, popisuje článek o tom, co všechno určuje konstrukce bajonetu.

Pryž stárne. Tvrdne, ztrácí pružnost a u přístroje po letech používání nelze počítat s původní úrovní ochrany. Výměnu těsnění je namístě svěřit autorizovanému servisu, protože vyžaduje rozebrání pláště.

Kondenzace přichází zevnitř

Proti orosení těsnění nepomůže, protože voda se nesráží na plášti, ale na všech chladných površích včetně vnitřních. Stane se to při přenesení vychlazeného fotoaparátu do teplé a vlhké místnosti. Sám bych přístroj ještě venku uzavřel do brašny nebo do plastového sáčku a nechal ho uvnitř ohřát, než ho vyndám; vlhkost se pak srazí na obalu. Chlad má vliv i na akumulátor, čemuž se věnuje text o výdrži baterie v terénu.

Po fotografování u moře otřete tělo i objektiv hadříkem lehce navlhčeným sladkou vodou a potom dosucha. Sůl po odpaření zůstává na povrchu a ve spárách a kov i kontakty napadá ještě týdny poté.

Co dělat, když voda pronikne dovnitř

Odolnost souvisí s třídou přístroje, ne s formátem snímače, a do rozhodování popsaného v článku full frame vs. APS-C proto vstupuje jen nepřímo. Ať je tělo jakékoli, postup při zatečení je stejný: přístroj okamžitě vypnout, vyjmout baterii i kartu, otřít povrch a nechat ho s otevřenými dvířky schnout při pokojové teplotě. Nezapínat ho na zkoušku a nesušit horkým vzduchem. Jakmile byla ve hře slaná voda nebo se pod sklem displeje či v hledáčku objeví zamlžení, patří fotoaparát do servisu co nejdřív, i když zdánlivě funguje.

Zdroje

• ČSN EN 60529 – Stupně ochrany krytem (krytí – IP kód), Česká agentura pro standardizaci
• IEC 60529 – Degrees of protection provided by enclosures (IP Code), International Electrotechnical Commission
• Technická dokumentace k tělům OM System a podmínky platnosti krytí IP53, OM Digital Solutions
• Návody k použití fotoaparátů řady Z – pokyny k používání ve vlhku, chladu a prachu, Nikon
• Technická dokumentace k fotoaparátům systému SL, Leica Camera