Výdrž baterie: jak číst údaj podle CIPA a co platí v terénu

Výdrž baterie uváděná v technických údajích jako počet snímků na jedno nabití vzniká podle jednotného postupu asociace CIPA, který je záměrně náročný. Při běžném fotografování proto většina lidí pořídí snímků víc, často výrazně. Číslo ale dobře slouží ke srovnání dvou těl mezi sebou – pokud víte, co přesně se při měření děje a co postup vůbec nezahrnuje.

Jak probíhá měřicí cyklus podle standardu CIPA

Postup popisuje dokument CIPA DC-002. Měří se při pokojové teplotě kolem 23 °C s plně nabitým akumulátorem a se zapnutým displejem. Fotoaparát pořídí snímek každých třicet sekund. Před každým snímkem se u přístrojů s motorovým zoomem přejede celý rozsah ohnisek z jednoho konce na druhý. Má-li tělo vestavěný blesk, odpálí se při každém druhém snímku na plný výkon. Po každých deseti snímcích se fotoaparát vypne a po chvíli znovu zapne. Tak to pokračuje, dokud se přístroj sám nevypne pro vybitý článek.

Výsledkem je počet snímků, který výrobce uvádí v katalogu. U těl s elektronickým hledáčkem bývají čísla dvě, zvlášť pro hledáček a zvlášť pro zadní displej. Videozáznam se měří jinak a udává se v minutách.

Proč v terénu vychází snímků víc než v katalogu

Cyklus obsahuje tři věci, které při skutečném fotografování nastávají zřídka. Půlminutová prodleva znamená, že na každý snímek připadá půl minuty svítícího displeje a běžící elektroniky; kdo fotografuje v sériích, pořídí za stejnou dobu desítky snímků při téměř stejné spotřebě. Opakované vypínání a zapínání stojí energii na start systému, čištění snímače a vysunutí objektivu. A blesk na plný výkon patří k nejnáročnějším věcem, jaké fotoaparát umí – přitom řada systémových těl vestavěný blesk vůbec nemá.

Největší položkou tedy není samotná expozice, ale doba, po kterou je přístroj zapnutý. Podle mě je proto užitečnější přemýšlet o výdrži v hodinách provozu než ve snímcích. Reportér, který během svatebního obřadu udělá dva tisíce snímků v sériích, a krajinář, který za stejnou dobu udělá čtyřicet a mezi nimi dlouho komponuje na displeji, vybijí akumulátor podobně.

Hledáček, displej a funkce, které berou nejvíc

Elektronický hledáček má malý panel, ale s vysokou hustotou bodů, velkým jasem a často vysokou obnovovací frekvencí, takže údaj pro hledáček bývá nižší než pro displej. Optický hledáček zrcadlovky naopak při míření nespotřebuje skoro nic, což je hlavní důvod, proč zrcadlovky vycházely ve výdrži o tolik lépe. Rozdíly mezi oběma řešeními popisuje článek o tom, co přináší elektronický a co optický hledáček.

Další spotřebu přidávají funkce, které běží trvale: stabilizace snímače, průběžné ostření se sledováním, bezdrátové spojení s telefonem, záznam polohy a předběžné snímání do vyrovnávací paměti. Sám bych jako první vypnul trvalé bezdrátové spojení a zkrátil dobu do uspání, protože obojí pracuje i ve chvílích, kdy fotoaparát visí na rameni. Průběžné ostření bych naopak neomezoval; autofokus se sledováním objektu je u pohyblivých motivů důvod, proč snímek vůbec vznikne.

Při srovnávání dvou těl se dívejte i na kapacitu akumulátoru ve watthodinách. Dva přístroje se stejným počtem snímků podle CIPA mohou mít jeden úspornější elektroniku a druhý prostě větší článek, což se projeví na hmotnosti.

Co s akumulátorem udělá mráz

Lithium-iontové články fungují na principu chemické reakce a ta v chladu zpomaluje. Roste vnitřní odpor, napětí při zátěži klesne dřív a fotoaparát ohlásí vybití, třebaže v článku energie zbývá. Po zahřátí se část kapacity vrátí, takže akumulátor, který na mrazu „došel“, není nutně prázdný.

Z toho vychází zimní postup: náhradní akumulátory nosit ve vnitřní kapse u těla, v přístroji je střídat a vybitý kus vrátit do tepla. Považuji za rozumné počítat v mrazu zhruba s polovinou obvyklé výdrže, protože přesný pokles záleží na teplotě, stáří článku i na tom, jak dlouho přístroj prochladal. Nabíjet se má až po ohřátí na teplotu, kterou výrobce pro nabíjení uvádí v návodu.

Napájení a nabíjení přes USB při delším focení

Většina současných těl má konektor USB-C a podporuje standard USB Power Delivery. Je dobré rozlišovat dvě věci. Nabíjení znamená, že se akumulátor v těle doplňuje, obvykle jen při vypnutém fotoaparátu. Napájení znamená, že přístroj za provozu odebírá energii z powerbanky nebo adaptéru, takže vlastní článek šetří. Ne každé tělo umí obojí a některá vyžadují zdroj s určitým výkonem, jinak nabíjení nezačne; odpověď je v návodu v kapitole o napájení.

Průběžné napájení se hodí hlavně pro časosběr, dlouhé noční expozice a video, tedy pro situace, kdy fotoaparát stojí na stativu a kabel nepřekáží. Právě u sérií dlouhých expozic na nízké citlivosti, jakými se ze snímače získává co nejširší dynamický rozsah, běží elektronika celé minuty na jediný snímek a katalogový počet snímků ztrácí smysl úplně.

Používejte akumulátory a nabíječky určené výrobcem pro dané tělo a poškozený nebo nafouklý článek dál nepoužívejte. Doporučuji udělat si před delší cestou vlastní odhad: nabijte akumulátor, jeden den fotografujte svým obvyklým způsobem a večer si zapište počet snímků, dobu provozu a zbývající procenta. Z toho vyjde počet náhradních kusů spolehlivěji než z jakékoli tabulky.

Zdroje

• CIPA DC-002 – Standard Procedure for Measuring Digital Still Camera Battery Consumption, Camera & Imaging Products Association
• USB Power Delivery Specification, USB Implementers Forum
• Návody k fotoaparátům řady Alpha – kapitoly o napájení a nabíjení přes USB, Sony
• Uživatelské příručky EOS R – údaje o výdrži a pokyny k akumulátorům řady LP-E6, Canon