Čištění snímače: kdy to zvládnete sami a kdy do servisu

Čištění snímače má tři stupně a většina lidí vystačí s prvními dvěma: vestavěné samočištění a ofouknutí balonkem. Mokré čištění stěrkou je práce pro toho, kdo ví, co dělá, a má k ní správné pomůcky – ostatním dá jistější výsledek servis. Než ale cokoli podniknete, zjistěte, jestli na čipu vůbec něco je.

Test proti obloze při cloně f/16

Prach se na snímcích projeví jako tmavé rozmazané skvrnky, které jsou na všech fotografiích na stejném místě. Při otevřené cloně nejsou vidět, protože světlo dopadá na čip pod širokým úhlem a stín zrnka se rozplyne. Zacloněním se paprsky zúží a stín zaostří.

Kontrolní snímek proto pořiďte při cloně f/16 nebo f/22, na nejnižší citlivosti a proti rovnoměrné světlé ploše: bezmračné obloze, bílé zdi nebo monitoru s bílým oknem. Ručně rozostřete, aby se do záběru nepromítla struktura povrchu; delší čas ani pohyb přístroje nevadí. Snímek prohlédněte na monitoru ve stoprocentním zvětšení, případně mu dočasně zvyšte kontrast. Obraz na čipu je převrácený, takže skvrna v horní části fotografie leží na spodní straně snímače.

Doporučuji nehledat dokonalost. Pár slabých teček viditelných jen při f/22 běžné focení nijak neovlivní a v editoru zmizí jedním kliknutím; čistit má smysl až to, co ruší při clonách, které skutečně používáte. Na nečistoty jsou citlivé hlavně zacloněné záběry na bílém pozadí, typicky produktové snímky ze světelného stanu.

Samočištění a balonek: bezdotykové kroky

Skoro každý systémový fotoaparát umí rozkmitat filtr před snímačem ultrazvukem a volný prach setřást. Funkci najdete v nabídce jako čištění obrazového snímače a lze ji nastavit na každé zapnutí či vypnutí. Odstraní suchá zrnka, na přilepené částice nestačí.

Druhým krokem je balonek. Fotoaparát držte bajonetem dolů, aby uvolněný prach vypadl ven, a několikrát ostře foukněte do komory, aniž by se špička balonku čehokoli dotkla. U zrcadlovky je předtím nutné zvolit v nabídce režim pro ruční čištění, který sklopí zrcadlo a otevře závěrku. Některé bezzrcadlovky mají pro čištění zvláštní režim, který při vypnuté stabilizaci znehybní pohyblivě uložený snímač; postupujte podle návodu k tělu. Pak test zopakujte.

Stlačený vzduch ve spreji do fotoaparátu nepatří. Z nádobky může spolu s plynem vystříknout kapalná hnací látka, která na filtru zanechá povlak, a prudký proud dokáže poškodit lamely závěrky. Stejně tak nefoukejte ústy – kapičky slin jsou přesně ten druh nečistoty, který balonkem neodstraníte.

Mokré čištění stěrkou a kde je hranice

Co nezmizí po balonku, je přilepené: pylová zrna, kapka vody, olej z mechaniky. Na to slouží jednorázové stěrky napuštěné několika kapkami čisticí kapaliny. Stěrka musí šířkou odpovídat formátu snímače, tedy 24 mm pro plný formát a užší pro APS-C a Micro Four Thirds. Přejíždí se jedním plynulým tahem tam a druhou stranou zpět, a pak se vyhodí. Opakované použití téže stěrky roznáší nečistotu po ploše.

Ve skutečnosti se nedotýkáte snímače, ale filtru, který ho kryje. I ten má ovšem povlaky a zrnko písku pod stěrkou na něm udělá škrábanec, který už nikdo neodstraní. Považuji proto za rozumné pustit se do mokrého čištění jen tehdy, když máte klidné místo, dobré světlo, plně nabitou baterii a postup nastudovaný z návodu výrobce. U zrcadlovky by výpadek proudu znamenal, že závěrka sklapne na stěrku; ke zdrojům energie obecně se vrací článek o tom, jak udržet baterie nabité mimo zásuvku.

Za sebe bych do servisu poslal každé tělo, kde po jednom opatrném pokusu zůstávají šmouhy, kde jsou na čipu olejové skvrny, nebo kde výrobce u stabilizovaného snímače mokré čištění uživateli výslovně nedoporučuje. Servis má čisté prostředí a za výsledek ručí, což doma nenahradíte. Podle mě tam patří i přístroj, u kterého si prostě nejste jistí rukou – opatrnost tu nic nestojí.

Jak prachu předcházet při výměně objektivu

Nejvíc nečistot se dovnitř dostane při výměně objektivu. Měňte ho s vypnutým přístrojem, bajonetem dolů, zády k větru a co nejrychleji; nový objektiv mějte připravený se sundanou zadní krytkou. Některé bezzrcadlovky dovolují nastavit, aby se při vypnutí zavřela závěrka a čip zakryla. Lamely závěrky jsou ovšem choulostivé, takže se jich nedotýkejte a v silném větru tuto volbu zvažte.

Prach nosí i samotné objektivy a krytky. Zadní čočku a vnitřek krytky občas ofoukněte a vysajte prostor brašny, kam se výbava ukládá. Čisté přepážky udělají pro snímač víc než nejdražší čisticí sada, a pokud brašnu teprve vybíráte, pomůže přehled o tom, jak se liší fotografické brašny a batohy uzavíráním a přístupem.

Co udělat ještě dnes

Pořiďte kontrolní snímek při f/16 a uložte si ho. Budete mít srovnání pro příště a hned poznáte, jestli stačí balonek. Pokud tělo nabízí referenční snímek prachu – u Nikonu se funkce jmenuje Image Dust Off, u Canonu Dust Delete Data – dokáže software výrobce známé skvrny odstranit ze snímků automaticky. Je to dobrá výpomoc na cestách, než se k čištění dostanete.

Zdroje

• Nikon – uživatelské příručky fotoaparátů: čištění obrazového snímače a referenční snímek Image Dust Off
• Canon – návody k fotoaparátům EOS: čištění snímače a funkce Dust Delete Data
• Sony – nápověda k fotoaparátům řady Alpha: režim čištění snímače
• Cambridge in Colour – výukový materiál Camera Sensor Cleaning