Ohnisko a obrazový úhel: co které číslo na objektivu znamená

Ohnisko, přesněji ohnisková vzdálenost, je údaj v milimetrech, který říká, jak velký výřez scény objektiv zobrazí. Krátké ohnisko znamená široký záběr, dlouhé úzký výřez a zdánlivé přiblížení. Samotné číslo ovšem nestačí: stejný objektiv dává na různě velkých snímačích různý obrazový úhel, a proto se vedle skutečného ohniska používá ještě ohnisko ekvivalentní. Kdo rozumí těmto dvěma pojmům a umí přečíst zbylé údaje na tubusu, vyzná se v nabídce kteréhokoli výrobce.

Co fyzikálně znamenají milimetry na objektivu

Ohnisková vzdálenost je vzdálenost mezi zadní hlavní rovinou optické soustavy a rovinou snímače při zaostření na nekonečno. Hlavní rovina je myšlená plocha, v níž by ležela jediná tenká čočka se stejným účinkem, a u skutečných objektivů může být kdekoli, klidně i mimo tubus. Proto může být teleobjektiv s ohniskem 300 mm fyzicky kratší než 30 cm a širokoúhlý objektiv pro zrcadlovku naopak výrazně delší než jeho ohnisko.

Ohnisko je vlastnost optiky a nemění se podle toho, na jaký fotoaparát objektiv nasadíte. Padesátka zůstane padesátkou na plném formátu i na menším čipu. Mění se jen to, jak velkou část vykresleného obrazového kruhu snímač využije.

Obrazový úhel a proč záleží na velikosti snímače

Obrazový úhel se obvykle udává po úhlopříčce. Na plném formátu, tedy snímači 36 × 24 mm s úhlopříčkou zhruba 43 mm, zabírá ohnisko 24 mm úhel kolem 84°, ohnisko 50 mm asi 47° a ohnisko 200 mm přibližně 12°. Vztah není lineární: mezi 16 a 24 mm je rozdíl v záběru velmi znatelný, mezi 400 a 408 mm žádný. U širokoúhlých objektivů proto rozhoduje každý milimetr, u dlouhých ohnisek spíš násobky.

Menší snímač si z téhož obrazu vyřízne jen střed. Poměr úhlopříček plného formátu a menšího snímače se nazývá crop faktor a ekvivalentní ohnisko dostanete vynásobením skutečného ohniska tímto číslem. Výsledek říká, jaké ohnisko by dalo stejný záběr na plném formátu.

Považuji ekvivalentní ohnisko za užitečnou pomůcku pro srovnání záběru, ale za špatný popis objektivu jako celku. Přepočet se totiž týká jen obrazového úhlu. Expozice se neřídí formátem, takže f/2,8 propustí na jednotku plochy stejně světla na každém snímači, kdežto hloubka ostrosti při stejném záběru na menším čipu roste. Objektiv 25 mm f/1,8 na Micro Four Thirds tak zabírá jako padesátka a exponuje jako f/1,8, ovšem pozadí rozostří asi jako padesátka přicloněná na f/3,6.

Jak číst rozsah ohnisek a světelnost

Zápis 24–70 mm označuje zoom, jediné číslo objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností. Hned za ním následuje světelnost, tedy nejnižší clonové číslo, které lze nastavit. Výrobci ji píší jako 1:2,8 nebo f/2,8 a oba zápisy znamenají totéž. Dvojice hodnot, například 1:3,5–5,6, patří zoomu s proměnnou světelností: na nejkratším ohnisku otevřete na f/3,5, na nejdelším jen na f/5,6. Jak clonové číslo vzniká a co dělá s ostrostí, rozebírám v textu o tom, jak clona ovlivňuje hloubku ostrosti a difrakci.

Poměr nejdelšího a nejkratšího ohniska se u kompaktů uvádí jako násobek zoomu, ale o záběru nic neříká. Třínásobný zoom může být 16–50 mm stejně jako 100–300 mm. Sám bych se podle násobku neorientoval vůbec a díval se jen na krajní ohniska, protože ta určují, co s objektivem půjde vyfotit. Zda dát přednost jednomu ohnisku s vysokou světelností, nebo rozsahu, je samostatné rozhodování a věnuje se mu srovnání pevných ohnisek a zoomů.

Průměr filtru, nejkratší zaostřovací vzdálenost a další značky

Symbol přeškrtnutého kroužku s číslem, třeba ø67, je průměr filtrového závitu v milimetrech. S ohniskem nesouvisí a začátečníci ho s ním občas zaměňují. Hodí se znát kvůli filtrům a krytkám, a pokud vybíráte několik objektivů, shodný průměr závitu ušetří redukční kroužky.

Údaj typu 0,38 m/1,25 ft je nejkratší zaostřovací vzdálenost. Měří se od roviny snímače, kterou na těle fotoaparátu vyznačuje kroužek přeškrtnutý čárou, nikoli od přední čočky. Skutečný odstup předmětu od objektivu je proto o délku tubusu a hloubku těla menší. U makroobjektivů najdete ještě měřítko zobrazení, například 1:1.

Zbylá písmena popisují bajonet, formát a výbavu. Označení jako Canon RF-S, Nikon DX nebo Sony E bez přídomku FE patří objektivům, jejichž obrazový kruh pokryje jen snímač APS-C. Ohnisko je na nich přesto uvedeno skutečné, takže se přepočítává stejně jako u plnoformátového skla. Zkratky IS, VR nebo OSS znamenají optickou stabilizaci, STM a USM typ ostřicího motoru.

Co z čísel nevyčtete

Ohnisko a světelnost popisují geometrii, ne kresbu. Dva objektivy 85 mm f/1,8 mohou podat neostré pozadí úplně jinak, protože o něm rozhoduje konstrukce clony a korekce vad. Podrobnosti najdete v článku o tom, co utváří charakter bokehu. Ostrost a kontrast napříč obrazovým polem zase výrobci dokládají grafem a vyplatí se umět číst MTF křivky, než podle nich začnete objektivy řadit.

Častý omyl se týká perspektivy. Poměr velikostí blízkých a vzdálených předmětů určuje jen místo, odkud fotografujete. Dlouhé ohnisko prostor „nestlačuje“, pouze vybere malý výřez ze vzdálené scény, v níž jsou rozdíly ve vzdálenostech poměrně malé.

Než začnete vybírat další objektiv, doporučil bych projít vlastní snímky a v údajích EXIF se podívat, na jakých ohniscích vznikla většina těch povedených. Nejčastější hodnotu vynásobte crop faktorem svého fotoaparátu a máte ekvivalentní ohnisko, kolem kterého se váš způsob vidění točí. Od něj se pak rozumně odvíjí, zda vám chybí širší záběr, delší dosah, nebo jen vyšší světelnost na ohnisku, které už používáte.

Zdroje

• Canon Inc. – EF Lens Work III: The Eyes of EOS (kapitoly o optické terminologii)
• ISO 517 – Photography – Apertures and related properties pertaining to photographic lenses – Designations and measurements
• Cambridge in Colour – Understanding Camera Lenses; Digital Camera Sensor Sizes
• Nikon Corporation – NIKKOR Lens Glossary a technická dokumentace objektivů NIKKOR Z